Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v ČR a vybraných zemích EU
Křížová, Jana ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Tato práce se věnuje problematice kardiovaskulárních onemocnění v České republice a vybraných zemích Evropské unie. Z hlediska dlouhodobého vývoje úmrtnosti v České republice dochází ke změnám úmrtnostních poměrů. Největší výkyvy v intenzitě úmrtnosti zaznamenaly právě kardiovaskulární onemocnění. Tyto změny lze z větší části vysvětlit změnou ekonomických a sociálních faktorů, stravovacích zvyklostí a poklesem hladiny některých rizikových faktorů. Na celkové kardiovaskulární mortalitě se dlouhodobě nejvíce podílejí dvě skupiny nemocí, a to ischemické choroby srdeční a cévní nemoci mozku. V mezinárodním srovnání jsou rozdíly ve vývoji kardiovaskulární úmrtnosti mezi vyspělými zeměmi a bývalými socialistickými zeměmi značné.
Zdravotní stav obyvatelstva podle krajů ČR
Zemanová, Ivana ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mertl, Jan (oponent)
Práce se zabývá zdravotním stavem obyvatelstva jako důležitou disciplínou na pomezí medicíny, statistiky a ekonomie veřejného sektoru. Monitoruje způsob sběru zdravotnických informací v České republice. Na základě interpretace vybraných ukazatelů mapuje zdravotní stav v jednotlivých krajích ČR a zjišťuje pravděpodobné příčiny rozdílů. Ty se dají rozlišit na socioekonomické faktory a rozdíly způsobené systémem evidence zdravotnické statistiky. Práce vyhodnocuje a zobecňuje důležité faktory ovlivňující zdravotní stav.
Incidence, prevalence, smrtnost a smrtelnost na novotvary v ČR
Křížová, Jana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Malečková, Romana (oponent)
V posledních několika dekádách došlo v České republice k výrazným změnám v úmrtnostních poměrech. Cílem předkládané práce je zjistit vývoj ve výskytu nádorových onemocnění v České republice za posledních čtyřicet let. Jako nástroj k tomu využívá ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Důraz je kladen zejména na dosavadní vývoj všech nádorových onemocnění u nás a dále podrobněji na ta nádorová onemocnění, která naší populaci zasahují nejvíce. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků úmrtnostních tabulek analyzovány změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení úmrtí některých nádorových onemocnění. Čtenáři tak tento model, může sloužit jako představa o tom, o kolik let by se v průměru naše populace dožívala déle, kdyby se na nádorová onemocnění vůbec neumíralo.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.